Jak vypadá mládež RMSK pohledem sportovního ředitele? Co je důležitější než jeden povedený víkend, kde se „láme chleba“ směrem k dorostu a proč klub tolik dbá na identitu, prostředí a nadstandardní tréninky? Martin Novotný otevřeně hodnotí podzimní část sezony a přibližuje směr, kterým se chce RMSK dlouhodobě ubírat.
Jak z pozice sportovního ředitele hodnotíš podzim napříč mládeží?
Mládež v RMSK má za sebou poměrně solidní podzim. Došlo ke stabilizaci staršího dorostu a cíleně se začali daleko více využívat „koncoví“ dorostenci směrem do dospělého fotbalu. To je důležité – nejen pro hráče samotné, ale i pro celý klubový řetězec, aby se talentovaní kluci neztráceli „ve vzduchu“ a měli jasně vidět cestu.
Velmi dobře se prezentuje mladší dorost, i když tam je asi nejvíc práce na mentalitě a schopnosti skloubit trenérské vedení s nastavením hráčů. To je typická věc v tomhle věku – výkonnost kolísá, emoce pracují a zároveň se ukazuje charakter.
Ve starších žácích jsou výsledky hodně nahoře. Co to znamená směrem k dorostu, kde se často „láme chleba“?
Ve starších žácích jsou oba týmy v nabitých soutěžích na prvním, respektive druhém místě. Je to dobrý vklad do jara, ale hlavně do vývoje směrem k dorostu. V tomhle období se často ukáže, kdo je připravený přejít o patro výš – nejen fotbalově, ale i v přístupu, disciplíně a schopnosti snášet vyšší nároky.
Když se řekne „láme chleba“, tak tím myslím hlavně to, že přechod do dorostu už není jen o talentu. Výrazně se zrychlí hra, roste důraz, přibývá taktiky a do toho vstupuje škola, režim i celkově puberta. Tam musíme být aktivní a obezřetní – nejen u výběru hráčů, ale i v tom, jak s nimi pracujeme a jak je dokážeme dlouhodobě udržet motivované.
U mladších žáků nebyl tolik vyvíjený tlak na výsledek. Co se tedy řešilo nejvíc?
Mladší žáci sice nemají výsledky úplně v TOPu, ale v tomto věku to není to nejdůležitější. V našem případě, kde máme v těchto ročnících menší hráčskou základnu, jsme zvolili cestu zlepšení vnitřní organizace, doplnění kádrů i realizačních týmů, zkvalitnění tréninkového procesu a postupně posunout do starších žáků konsolidované týmy. Řekl bych, že v tomhle směru jsme na podzim udělali velký kus práce.
Důležité je, aby se kluci učili dělat věci správně – aby se zlepšovali individuálně, začali chápat principy hry a vytvářeli si návyky. Když tohle funguje, výsledky přijdou.
U mládeže sledujeme víc trend než jednotlivé víkendy.
Co tím myslíš?
Že jeden zápas může vyjít a druhý ne – často to ovlivní i věci jako soupeř, povrch, počasí nebo aktuální složení týmu. Trend je pro mě o tom, jestli se zlepšuje přístup, jestli roste kvalita tréninku a jestli se děti posouvají.
Jestli jsou tréninky intenzivnější, jestli roste odvaha na míči, jestli se kluci zlepšují v reakcích po ztrátě, jestli si víc pomáhají a jestli dokážou pracovat se zpětnou vazbou. A stejně tak je trend i o prostředí – jestli kabina funguje, jestli je zdravá konkurence a jestli hráči chápou, že nic není zadarmo.
Na co se chce sportovní úsek v zimě zaměřit nejvíc?
Celkově pracujeme na zkvalitnění identity RMSK napříč kategoriemi. Snažíme se ve spolupráci s trenéry a vedením klubu ještě víc vštěpovat do hráčů – a i jejich rodičů – „cidlinské srdíčko“, protože to je pořád jeden z největších klenotů, který je potřeba opečovávat a posouvat dál.
Po sportovní stránce mají prakticky všechny kategorie v plánu zimní soustředění, kalendáře přípravných utkání jsou téměř zaplněné a některé týmy budou absolvovat i speciální – „nadstandartní tréninky“ v tělocvičnách na obratnost, sílu, rychlost, koordinaci, kompenzaci.
Co konkrétně znamenají „nadstandardní tréninky“ a proč v nich chcete pokračovat?
Nadstandardní tréninky, které jsme nastartovali na podzim a na jaře v nich chceme pokračovat – a pokud najdeme vhodná řešení, tak i rozšířit jsou na doplnění běžného tréninkového procesu. U U12 a U13 pod vedením kondičního trenéra, u U15–U19 se zaměřením na technické dovednosti a zakončení, brankáři v mnoha kategoriích absolvují speciální brankářské tréninky.
Smysl je jednoduchý: dát hráčům možnost jít víc do detailu, než dovolí běžný týmový trénink. A hlavně – když má hráč chuť a prostor pracovat navíc, chceme mu vytvořit podmínky.
Na závěr – co bys chtěl říct směrem k trenérům, kteří tu každodenní práci odvádějí?
Pod tím vším, co jsem popsal výše je spousta hodin příprav a práce všech trenérů. To zvenku často není vidět – lidi vidí zápas, výsledek, tabulku. Ale nevidí plánování, komunikaci s rodiči, logistiku, dohled nad hráči a každodenní řešení detailů.
Za konstruktivní spolupráci všem trenérům moc děkuji. Nejen za práci na hřišti, ale i za to, že se snažíme táhnout za jeden provaz a posouvat klub jako celek. Když má klub dobré lidi a dobré prostředí, může růst dlouhodobě. A věřím, že v nastoleném trendu budeme pokračovat i dál.